Kronika

Summer Camp Challenge - 1 část

od 18.06 do 30. 06. 2022

Na konci června letošního roku se k nám přijela podívat mládež z Turecka v rámci Erasmus+ projektu Summer Camp Challenge. Programem byla příprava letního tábora v Turecku, který bude představovat druhou část projektu. Turky v Česku přivítala naše typická bouřka, jelikož v ní v dešti přeplouvali řeku Lužnici se svými zavazadly. Společnými aktivitami a připravováním kempu k použití jsme se se všemi seznámili. Jeden den jsme vyhradili návštěvě města Tábor. Naše výprava vedla přes starou část až do nákupního centra. Co už se teda tolik nelíbilo našim přátelům z Turecka, byla cesta zpátky, kterou jsme naplánovali pěšky. Nakonec jsme ale všichni došli, nikdo se nezranil a byli jsme rádi, že můžeme odpočívat. Oba národní týmy samozřejmě měly den na představení jejich země. Po prezentaci k jejich zemi a ukázkách místa, odkud přijeli, jsme ochutnali turecký kebab, který se od toho našeho klasického z pobočky na rohu v každém druhém městě docela v dobrém směru odlišuje, a další skvělé pochoutky. Další den byl vyhrazený pro nás Čechy a naši českou kuchyni. Hrdě jsme ukázali naši českou přírodu. K jídlu jsme ambiciózně přišli s nápadem uvařit svíčkovou. Někteří z nás, včetně mě, vařili poprvé v životě. Ale povedla se a byla výborná. A na vrch jako dezert přišla bábovka. V den konce programu jsme se připojili k našim přátelům na prohlídku Prahy. Provedli jsme je po všech možných památkách a samozřejmě nesměl chybět Karlův most a Pražský hrad. A nakonec jsme náš výlet hezky česky došli zapít do hospody.

Vojta Pittner, účastník projektu

GENERATIONS

od 18.04 do 18. 04. 2022

V říjnu 2021 jsme ve spolupráci s naší rumunskou partnerskou organizací spolupořádali výměnu mládeže v rumunské vesničce Cehetel. Pro naši českou skupinku začal projekt návštěvou Vídně a potom noční cestou vlakem z Vídně do Sighisoary, ze které jsme byli trochu nesví, ale nakonec jsme si ji všichni užili. V Rumunsku nás přivítala krásná odlehlá vesnička v horách, která se nám na první pohled moc líbila. Projekt byl zaměřený na mezigenerační dialog a vesnické tradice. Každý národní tým připravil pro ostatní interaktivní workshop o jedné tradici své země - naučili jsme se třeba maďarskou tradiční malbu na dřevo, plést řecké náramky, hrát španělské karetní hry, atd. Nutno poznamenat, že česká výroba pomlázky a následné koledování mělo největší úspěch. Večer jsme si pak (snad ještě více než na jiných projektech) užívali kulturní večery a tradiční tance. Na konci projektu jsme se také vydali na výlet do Sighisoary, rodného města slavného Drákuly. Protože je Transylvánie etnicky velmi zajímavým regionem, užili jsme si také hodně debat o historii a národním cítění. A protože jsme bydleli na vesnici, všechno ještě ozvláštňovaly krávy a husy, které si chodily všude, kam se jim zlíbilo. Po cestě domů mládež horlivě debatovala, kam pojedeme příště a koho kde navštívíme a já si užívala hezký pocit, že se to zase jednou dobře povedlo.

Mája

Na fotky z galerie se můžete podívat ZDE.

A zde si můžete přečíst brožuru, do které jsme zaznamenali všechny rurální tradice a problémy, o kterých jsme během projektu diskutovali:

generations-booklet

Letní tábor 2021

od 13.12 do 13. 12. 2021

Letošní celotáborová hra nesla téma "Zaklínač" a děti prožívaly příběh zasazený to fantazijního světa plného magických tvorů a příšer. Za různé hry a soutěže získávaly stránky bestiáře a dozvídaly se, jak kterou příšeru odehnat, nebo zneškodnit. Když se pak takové stvoření ocitlo v okolí, děti otevřely bestiář, podle něj namíchaly správný lektvar, vyřkly zaklínadlo nebo vyrobily amulet a příšery se zbavily. Zároveň děti plnily různé zkoušky (zkoušku odvahy, poznávání bylin a souhvězdí, rozdělávání ohně), díky kterým se stávali moudřejšími a pokročilejšími zaklínači.

I letos byl náš tábor mezinárodní - polovinu skupiny tvořily děti ze Španělska, kterou doprovázel náš dlouholetý kolega a kamarád Isaac. V prvním týdnu byl tábor navíc spojený se školením pro pracovníky s mládeží v rámci projektu Erasmus+, a tak mohly děti zažít program připravený účastníky z různých evropských zemí - z Lotyšska, Rumunska, Turecka, Španělska, Chorvatska, Slovenska a Česka. Společně jsme vyrazili na tradiční výlet do Tábora a netradičně se povídali také do táborského podzemí.

V druhé polovině tábora jsme pak uspořádali dvoudenní výlet - navštívili jsme zámeckou zahradu ve Vrchotových Janovicích, přespali jsme na zahradě ve Štětkovicích a šli jsme na prohlídku do záchranné stanice a motýlária ve Voticích. Ani letos nechyběly táboráky se zpěvem, koupání v řece, výlety na lodičkách, sbírání borůvek a jiné aktivity, které mají děti rády.

Na fotky z galerie se můžete podívat ZDE

Mája

Letní tábor

od 05.11 do 05. 11. 2021

 Ačkoli kvůli pandemické patálii nebylo ještě krátce před táborem jisté, jak všechno dopadne, podařilo se nám nakonec i letos uspořádat projekt s mezinárodní účastí díky programu Erasmus+ a přivítat na tábořišti kromě táborových dětí také mladé lidi ze Slovenska, Španělska a Turecka. I tentokrát jsme je vedli k tomu, aby trávili čas s dětmi a připravovali pro ně hry - za zmínku určitě stojí noční hra na téma archetypů nebo "station rotation" s plněním různých úkolů.

Největším dobrodružstvím letošního tábora byl bez pochyby dvoudenní "puťák". Podívali jsme se do Sedlčan, kde děti plnily různé úkoly, dozvídaly se o sedlčanské historii a poznávaly místní lidi. Po desetikilometrovém pěším přesunu do Počepic, při kterém jsme bojovali s horkem, vysokou trávou i různými vodními překážkami, jsme si užili zaslouženou kofolu a tousty. Přespali jsme v počepické tělocvičně a druhý den jsme se pak vypravili do Milevska, kde jsme si prohlédli tamní krásný klášter (a my vedoucí jsme žasli nad tím, jak tiché a pozorné dokáží naše děti být).

Co se týče výletů pryč z tábořiště, užili jsme si letos jako každý rok hru "dobré skutky", tentokrát se sladkou výhrou v podobě výborných palačinek od Máji jr. Stihli jsme také výlet do Příběnic a (lehce neplánovaně) na Stádlecký most. Kompenzovali jsme si tak deštivé dny, které nás letos pod střechu zaháněly relativně často. I záverečné pouštění lodiček a loučení proběhlo nakonec v dešti. Snad nás na dalších letošních akcích čeká už jenom sluníčko.

Na fotky z galerie se můžete podívat ZDE

Všechny fotky z tábora najdete zde. 

Mája

Finger-travelling

od 05.11 do 05. 11. 2021

Na konci léta 2021 přivítalo naše tábořiště mladé lidi z Řecka, Česka, Španělska a Transylvánie v rámci projektu "Finger-travelling". Program prvního týdne byl takovým úvodem k tomu, co mělo následovat. Prostřednictvím různých her jsme se navzájem seznamovali a zároveň jsme pronikali hlouběji do dvou hlavních témat projektu - interkulturního dialogu a neformálního vzdělávání. Uspořádali jsme také výlety do Prahy a do Tábora.  V druhém týdnu jsme se konečně dostali k onomu cestování, které slibuje název projektu. Každý den jsme "cestovali" do jedné ze čtyř zastoupených zemí - daný národní tým připravil dopolední program, kdy ostatním přibližoval svoji zemi a kulturu, a následně uvařil k večeři typické národní jídlo.

Španělský tým připravil typické národní hry, ale i zajímavou debatu o různých aspektech španělské kultury a politiky. Český tým zorganizoval role-play hru o nástrahách, které na cizince v česku čekají, a workshop táborových dovedností. V Rumunsku jsme cestovali mezi stanovišti představujícími rumunská města a díky simulační hře jsme si dovedli lépe představit chudobu, kterou do Rumunska přinesl Ceausescův režim. V Řecku jsme se naučil dělat frappé, říkat podivné řecké fráze a divadelně jsme ztvárnili nejznámější řecké hry. K večeři jsme se pak mohli těšit na postupně na španělskou omeletu, českou svíčkovou, rumunský guláš vařený nad ohněm a řecké masové koule. Přestože velkou část projektu znepříjemňoval déšť a zima, všichni jsme si ho dokázali užít, navázat přátelství a mnoho nového se naučit.

Na fotky z galerie se můžete podívat ZDE.

Mája

Digital Youth

od 05.11 do 05. 11. 2021

Když jsme se před třemi roky rozhodovali, kde uskutečníme třetí ročník našeho úspěšného projektu Digital Youth, volba padla na Arménii, asijskou zemi, která má s evropskou kulturou mnohé společné. Od první chvíle se to zdála být ideální země pro náš projekt zaměřený na interkulturní vzdělávání. Měli jsme ambici do Arménie přivést i účastníky z Turecka a Azerbajdžánu. Chtěli jsme diskutovat o tom, jak politici prostřednictvím nacionalismu rozdělují společnost, vytváří strach a nenávist mezi lidmi hovořícími různými jazyky nebo vyznávajících různá náboženství. Projekt se měl uskutečnit vloni v červnu, ale bohužel kvůli koronavirovému šílenství musel být odložen. Letos jsme využili částečného rozvolnění, s pořádnou dávkou rizika koupili letenky a do Arménie konečně vyrazili. Po válce, která však vloni obnovila napětí v regionu, bylo nemožné očekávat, že mezi účastníky budeme mít v Arménii Turky nebo Azery. Kvůli uzavřené hranici mezi Gruzií a Arménií jsme nemohli počítat ani s účastníky z této země. Přesto hodnotím náš letošní ročník jako ten nejvydařenější. Krátké filmy, které jsme za několik dní v Arménii vytvořili jsou plné emocí z nedávného konfliktu. Účastníci z Evropy si z Arménie odváží zkušenost, jak křehký může být mír a jak destruktivní je válečný konflikt.

Na fotky z galerie se můžete podívat ZDE

Naše krátké filmy můžete shlédnout zde.

Lukáš